Proč jsem nehlasovala pro kvóty k rozdělování žadatelů o azyl

Evropský parlament přijal rezoluci k evropské migrační a azylové politice v souvislosti s tragickými událostmi ze Středozemního moře, při nichž zahynuly stovky uprchlíků. Jedná se o soubor opatření, která by měla vést právě k řešení nelegální migrace do EU. „Za stěžejní moment boje proti nelegální migraci v tuto chvíli skutečně považuji dopadání a ničení plavidel převaděčské mafie a posílení společné evropské operace ve Středozemním moři. Ruku v ruce s tím musí být realizována opatření preventivní, která povedou ke shromažďování informací nejen ve výchozích lokalitách běženců, ale například i ke zřízení nového programu návratu nelegálních migrantů z členských zemí, který bude koordinovat agentura Frontex," říká europoslankyně Dita Charanzová.

Jedním z navrhovaných opatření počítá s přijetím kvót, které by každé zemi nařídily, kolik běženců musí přijmout. „Řešení na první pohled racionální má ale mnoho logických ale, které jej předurčují k tomu, že nebude fungovat. I kdybychom si nakrásně naplánovali rovnoměrné rozmístění běženců po všech koutech Evropy, stejně nemůžeme očekávat, že se našemu „centrálnímu plánování“ podrobí oni sami. Je přeci jasné, že jejich kroky dřív nebo později povedou do země, kterou si vybrali,“ vysvětluje Dita Charanzová.

„Jsem také přesvědčena o tom, že takto v podstatě direktivní přístup, bude vnímán negativně samotnými občany členských států. Národní kvóty budou mít přesně opačný efekt, než jaký bychom potřebovali. V době posilujících ultrapravicových stran napříč Evropou bych posilování jakýchkoli podobných nálad považovala za vyloženě nebezpečné,“ uzavírá Dita Charanzová.