Kyberkriminalita jako vážná bezpečnostní hrozba

Evropský parlament se dnes (3. 10.) zabýval zločiny v kyberprostoru a nutností zvýšit v tomto směru bezpečnost EU. „Zločiny se z reálného světa stále častěji přenáší do kyberprostoru, počty oznámených kybernetických deliktů v některých zemích EU již předčily počty tradičních trestných činů.  Kyberkriminalita představuje stále větší hrozbu pro veřejné i soukromé subjekty, pro jednotlivce, pro děti. Příslušné autority nejsou schopny na tento trend náležitě reagovat, pokulháváme v oblasti právní i technologické. Chybí nám vzdělaní odborníci i jasná pravidla, nemáme společnou právní definici kybernetických trestných činů, nespolupracujeme při předávání informací přes hranice, problém mají příslušné orgány s přístupem k relevantním informacím, k získávání důkazů apod.,“ vypočítává Dita Charanzová.

 

„Podle zprávy EP 80 % evropských společností zažilo alespoň jeden incident související s kybernetickou bezpečností. Značný počet kyberzločinů ale zůstává nepotrestán, často nedojde ani k jeho nahlášení,“ říká Dita Charanzová. Kybernetická kriminalita je stále sofistikovanější a týká se i velmi závažných trestných činů, ať už je to podněcování násilí a nenávisti, vydírání, podvodů a v neposlední řadě také pohlavního zneužívání dětí. „Velkou hrozbou jsou v tomto směru skryté sítě využívané teroristy, pachateli pohlavního zneužívání dětí či hackery nepřátelských států i extrémistickými organizacemi. Je to prostor, kde dochází k obchodu se zbraněmi i s komponenty k výrobě zbraní. Přeshraniční žádosti o zabavení domén, stažení obsahu a přístup k údajům uživatelů přitom představuje značný problém, a to i v případech, kdy je třeba postupovat co možný nejrychleji,“ říká Dita Charanzová.

 

Zvýšené riziko představuje i internet věcí, kdy je vzájemně propojeno stále více zařízení denní potřeby. Stávají se tak ideálním cílem útoku. „Motivovat bychom měli i výrobce, kteří musí dbát na maximální možnou ochranu takových zařízení. Na nich leží největší díl odpovědnosti,“ řéká Dita Charanzová.

 

Evropský parlament dnes tedy vyzval Komisi k přezkumu strategie kybernetické bezpečnosti EU, k tomu aby podporovala vývoj odolných systémů a zasadila se o doplnění legislativního rámce o všechny neřešené oblasti. Členské státy by pak podle EP měly přijmout opatření na ochranu sítí a kritické infrastruktury (např. dodávek vody a elektřiny, finanční struktury apod.), měly by investovat do vzdělání svých IT odborníků, věnovat se osvětě a informovanosti a zejména spolupracovat na všech společných krocích, které povedou k vyšší bezpečnosti kybernetického prostoru EU.