Boj za rušení dalších příplatků za telefonní hovory začal

EU bude jednat o zrušení poplatků za mezinárodní hovory také z tuzemska do zahraničí, který navrhla česká poslankyně EP Dita Charanzová. Evropský parlament dnes posvětil svoje pozice k materiálu s názvem Telekomunikační kodex, s nímž nyní vstupuje do další fáze vyjednávání s Evropskou komisí a členskými státy, tedy do tzv. trialogu. Ten poprvé zasedne již dnes (25. 10). Zpravodajkou za spotřebitelskou část je právě Dita Charanzová.

 

„Telekomunikační kodex zahrnuje celou řadu opatření, která mohou mít pozitivní dopad na evropské spotřebitele. Jedním z kroků, který se mi podařilo prosadit do pozice Parlamentu a o němž předpokládám obsáhlou diskuzi i na nadcházejícím trialogu, je právě zrušení extra příplatků za volání z domova do jiné země EU. Dnešní stav, kdy z ciziny domů voláme bez roamingu, ale na stejnou vzdálenost opačným směrem platíme i víc než 30 Kč za minutu v rámci EU, považuji za zcela absurdní. Jsem si vědoma toho, že to bude tvrdý boj, stejně jako tomu bylo i v případě rušení roamingu,“ říká Dita Charanzová.

 

Kromě výše uvedeného bude trialog jednat také o zpřehlednění nabídek jednotlivých telekomunikačních společností, aby se v nich spotřebitel mohl lépe orientovat. Každý zákazník by měl také k mnohastránkové smlouvě s operátorem získat také základní souhrn podmínek, cen i sankcí, jednu přehlednou stranu A4. „V řadě oblastí máme ochranu spotřebitele ošetřenou velmi dobře, někde možná až příliš. Pokud ale jsou témata, kterým bychom se měli věnovat více, je to právě oblast telekomunikací,“ vysvětluje Dita Charanzová.

 

Telekomunikační balíček počítá také s efektivnějším využití linky 112, na kterou by se například do budoucna měla při vytočení tísňové linky z mobilního telefonu automaticky vyslat sms s informacemi o poloze volajícího. „Člověk v nouzi často není schopen přesně popsat svoji polohu, v neobydlených oblastech je také komplikovanější lokalizovat volajícího pomocí telefonu. Zaslání přesných souřadnic by proto záchranářům ulehčilo práci a zvýšilo šance na účinnou pomoc,“ říká Dita Charanzová. Sms zprávy by také mohly být využívány pro rozesílání informací o živelných či jiných pohromách ohrožující obyvatelstvo. „Návrh počítá s tím, že by autority daného státu byly povinny rozeslat informace o blížícím se nebezpeční, ať už jsou to povodně či teroristický čin, prostřednictvím sms svým občanům, kteří se nacházejí v postižené oblasti. Dnes tato praxe funguje jen lokálně. Myslím, že v dnešní době by to ale měl být standard, který vlády svým občanům garantují.“ Vysvětluje Dita Charanzová.

 

Kodex zavádí také pojem „Internet jako univerzální služba“, který by měl zajistit občanům EU dostupnost internetu například i v méně atraktivních lokalitách. „Fyzická dostupnost internetu by měla být řešena zejména u řídce osídlených oblastí, které nejsou z komerčního hlediska pro poskytovatele atraktivní. Zde by měly národní vlády jednotlivých států vstoupit do jednání s poskytovateli a dohodnout se na řešení, včetně případné kompenzace, ať už ze státního rozpočtu nebo ze stávajícího fondu, do něhož už dnes přispívají telekomunikační společnosti,“ uzavírá Dita Charanzová.