Evropský parlament vyzval k lepší ochraně whistleblowerů

„Whistleblowing se v řadě případů osvědčil a proto bychom s ním měli umět lépe pracovat i do budoucna. Zlepšení ochrany whistleblowerů proto podporuji. Měli by mít jistější oporu v legislativě a pevné záruky, vědět, že nepřijdou o práci a že nebudou trestán za svoji odvahu. Lepší ochrana by se měla týkat například i investigativních novinářů a jejich zdrojů, které na nepravosti upozorní.

 

Nesmíme ale s vaničkou vylít i dítě a navádět k anonymnímu udavačství. Proto jsem nemohla souhlasit s tím, že nahlášení nekalého chování - korupce, krácení daní, machinací či jiných praktik, může proběhnout i anonymně. To by se mohlo stát nebezpečným nástrojem v konkurenčním boji,“ říká Dita Charanzová.

 

„Nikdo by neměl přijít o práci jen proto, že se nebál promluvit. Z tohoto pohledu je podstatný návrh na změnu důkazního břemene například při podání výpovědi, které by mělo být přeneseno ze zaměstnance na zaměstnavatele. V případě, že propustí člověka, který se nebál upozornit na nějakou nekalost, by měl důvody výpovědi vysvětlit právě on. Dnes musí důkazy o neopodstatnění výpovědi předkládat zaměstnanec,” vysvětluje Dita Charanzová, proč hlasovala pro zprávu EP.  

 

Jak EP upozorňuje, ne všechny členské státy mají tuto otázku legislativně vyřešenou, Česká republika patří mezi ně. „Zprávu jsem podpořila, nejsem ale přesvědčena o tom, že potřebujeme jednotnou legislativu na úrovni celé EU, každá země by si toto měla ve svých zákonech ošetřit sama,“ uzavírá Dita Charanzová. Lepší ochrana whistleblowerů by se podle ní měla týkat jak soukromého sektoru, tak i úřadů a institucí