S digitalizací země jsme si mírně pohoršili, drží nás byznys, dlouhodobě zaostává státní správa

Průzkum DESI2017, který mapuje úroveň digitalizace v jednotlivých zemích Unie v různých aspektech, zařadil Českou republiku na 18. místo. Oproti loňskému roku jsme si tam mírně pohoršili, resp. spadli o jednu příčku. Pokroku jsme dosáhli v oblasti digitalizace veřejných služeb, i tak ale patří Česko v této oblasti k zemím s nejhorším skóre. Míra online kontaktu občanů s orgány státní správy patří k nejnižším (26. místo) v EU, jen 15 % českých uživatelů internetu aktivně využívá služby elektronické veřejné správy. Dopředu nás naopak táhne byznys, například pokud jde o obrat z elektronického obchodování, jsou naše firmy mezi zeměmi EU na druhém místě. Dvě třetiny českých firem pak hlásí, že mají problém sehnat odborníky z oblasti IKT. Jedná se o nejvyšší číslo v EU28.

Byznys

„Nejlepších výsledků dosahuje Česká republika v integraci digitálních technologií podniky, a to zejména proto, že mnoho malých a středních podniků využívá elektronické obchodování. Dobrého umístění dosahuje Česká republika v pokrytí mobilními sítěmi 4G (94 %), ale její celkové výsledky v oblasti konektivity stagnují. Největší výzvou pro Českou republiku je zlepšit využívání internetových služeb, a to zejména v oblasti elektronické veřejné správy, oblasti zábavy a oblasti sociální,“ píše se doslova v závěrech zprávy DESI2017.

České podniky se tradičně v žebříčku umísťují velmi dobře, nejinak je tomu i letos. Zpráva uvádí, že čtvrtina malých a středních podniků prodává své produkty online, z toho polovina přeshraničně. Pokud jde o obrat z elektronického obchodování, jsou naše firmy mezi zeměmi EU na druhém místě. Zaostávají ale například ve využívání RFID, elektronických faktur, sociálních médií a cloudu.

Lidský kapitál

V oblasti lidského kapitálu je Česká republika na 13. místě, v porovnání s loňským rokem nedošlo ke změně. Dvě třetiny (66 %) českých podniků ale uvedly, že mají problém sehnat odborníky v oblasti IKT. To je nejvyšší číslo z celé Evropské unie, poptávka po zaměstnancích s těmito dovednostmi u nás navíc trvale roste.

Internet pro osobní využití

Oproti zbytku EU Češi častěji konzumujeme zpravodajství online, stejně tak více využíváme internetové bankovnictví (63 % v ČR oproti 59 % EU28) a stále častěji online také nakupují (i když v tomto případě za průměrem EU spíše zaostáváme, 57 % ČR vs. 66 % EU28). Pro zábavu (hudba a videa) a ke komunikaci (sociální sítě) pak Češi využívají internet méně než průměrný Evropan. Obzvlášť nízké využití mají služby „video na vyžádání“: v této oblasti je Česká republika v rámci EU na posledním místě. Celkově zpráva ohodnotila Česko na 22. příčku, co se týká využívání internetových služeb pro osobní potřebu (vloni to bylo 21. místo).

Státní správa

V oblastí státní správy si DESI2017 všímá vytvoření koordinačního mechanismu pro digitální agendu, který spadá do kompetence Úřadu vlády. „Příslušným ministerstvům sice kompetence v této oblasti i nadále zůstávají, koordinátorovi však připadá úloha řídit činnosti vlády a komunikaci mezi ministerstvy a dalšími ústředními vládními institucemi,“ říká zpráva, iniciativu pak označuje za signál, že se digitální agenda stává národní prioritou.

Míra online kontaktu mezi orgány veřejné moci a občany sice od loňska vzrostla, i tak je ale jedna z nejnižších v EU. „Nárůst ve využívání služeb elektronické veřejné správy naznačuje, že opatření zavedená ke zlepšení nabídky těchto služeb mají pozitivní vliv: dostupnost předvyplněných formulářů a úplnost online postupů se také skutečně zlepšila,“ konstatuje DESI. I přes tento pokrok ale úroveň digitalizace zůstává za průměrem EU, také z dostupných fondů EU na rozvoj služeb elektronické veřejné správy bylo dosud čerpáno jen málo prostředků. „Kroky přijaté Českou republikou s cílem zlepšit dostupnost, kvalitu a propagaci služeb elektronické veřejné správy by mohly pomoci situaci v této oblasti zlepšit,“ uzavírá tuto kapitolu zpráva DESI.

Konektivita

Bylo sice téměř dosaženo cíle úplného pokrytí pevným širokopásmovým připojením, ale pokrytí přístupovými sítěmi nové generace (NGA) se příliš nezlepšilo, a Česká republika tak v rámci celé EU zůstává na 20. místě. Pokles počtu účastníků širokopásmového připojení může být způsoben nárůstem jeho ceny v poměrném vyjádření.

Lidský kapitál

V oblasti lidského kapitálu je Česká republika na 13. místě, v porovnání s loňským rokem nedošlo ke změně. Dvě třetiny (66 %) českých podniků ale uvedly, že mají problém sehnat odborníky v oblasti IKT. To je nejvyšší číslo z celé Evropské unie, poptávka po zaměstnancích s těmito dovednostmi u nás navíc trvale roste.

Internet pro osobní využití

Oproti zbytku EU Češi častěji konzumujeme zpravodajství online, stejně tak více využíváme internetové bankovnictví (63 % v ČR oproti 59 % EU28) a stále častěji online také nakupují (i když v tomto případě za průměrem EU spíše zaostáváme, 57 % ČR vs. 66 % EU28). Pro zábavu (hudba a videa) a ke komunikaci (sociální sítě) pak Češi využívají internet méně než průměrný Evropan. Obzvlášť nízké využití mají služby „video na vyžádání“: v této oblasti je Česká republika v rámci EU na posledním místě. Celkově zpráva ohodnotila Česko na 22. příčku, co se týká využívání internetových služeb pro osobní potřebu (vloni to bylo 21. místo).