EU se dohodla na nových bezpečnostních prvcích pro vozidla

Větší bezpečnost na evropských komunikacích aktuálně řeší nařízení o obecné bezpečnosti vozidel. V noci na dnešek se na finálním znění shodli zástupci Evropského parlamentu, členských zemí a Komise. Jednání předsedala česká poslankyně EP Dita Charanzová, která měla k původnímu textu Evropské komise čtyři desítky pozměňovacích návrhů. S výsledným textem, tak jak byl přijat, je ale v principu spokojena:

 

„Změny, které jsem v průběhu projednávání prosazovala, byly přijaty a promítnuty do výsledného znění. Týkaly se mj. i povinného zavádění „inteligentního asistenta rychlosti“. Komise původně navrhovala, aby v případě, že řidič překročí povolenou rychlost, reagovalo auto vibrací plynového pedálu. Jsem ráda, že se mi podařilo prosadit, aby si výrobci mohli sami zvolit, jaká reakce je pro jejich zákazníky nejvhodnější. Za ještě důležitější považuji, že se mi podařilo prosadit, aby bylo možné systém vypnout, pokud ho řidič nechce používat.

  

Asistent rychlosti tedy nelze považovat za omezovač, je to asistenční systém, který má řidiči napomoci v dodržování rychlosti, upozornit ho, že překračuje povolený limit,“ vysvětluje Dita Charanzová. Také vítá to, že byl posunut termín vstupu v platnosti u tohoto nařízení, a to na 30 měsíců po jeho přijetí, aby měli výrobci a také řidiči dostatek času na adaptaci.

  

Dita Charanzová také ostře vystupovala proti návrhu Komise vybavit povinně vnitřní prostory vozu kamerami, které by monitorovaly, zda řidič například nevykazuje známky únavy či jiné rizikové chování a v případě potřeby auto dokonce zastavit v provozu. „Nic takového nakonec v návrhu není, dokonce ani povinnost instalovat do nových aut tzv. alkoholový zámek, který by neumožnil řidiči nastartovat auto v případě pozitivního výsledky dechové zkoušky na alkohol. Nařízení pouze požaduje, aby vůz měl pro takové zařízení přípravu, nikoliv zámek jako takový.“

  

Auta, která budou homologována po vstupu nařízení v platnost, budou mít maximálně vnitřní senzory, které mohou například zaznamenat to, pokud řidič bude za jízdy manipulovat s mobilním telefonem. Až 30% dopravních nehod je totiž způsobeno právě nedostatečnou pozorností řidičů, například právě v důsledku používání mobilu.

  

Dita Charanzová upozorňuje, že bezpečnost na silnicích a bezpečnost samotných vozů je pro EU jednou z prioritní oblastí: „Už dnes můžeme říct, že se nám podařilo snížit počet obětí na polovinu, nové technologie nám ale dávají další možnosti, jak bezpečnost aut, jejich posádek i dalších účastníků provozu, ještě více posílit. Zařízení, která byla dříve dostupná pouze v luxusních vozech, by měla sloužit všem řidičům. Z mého pohledu je pak naprosto klíčové, aby nařízení bylo technologicky neutrální, tzn., aby výrobcům detailně nepředpisovalo přesné technické řešení, ale aby jim ponechalo svobodu volby, jak dané povinnosti technicky dosáhnout,“ říká Dita Charanzová.

 

Nové nařízení představila Komise vloni v květnu, a poprvé se věnuje jak otázce bezpečnosti aut a jejich posádek, tak také se zabývá otázkou dalších účastníků silničního provozu, chodců, cyklistů apod. „Návrh komise byl dobrou iniciativou, nicméně obsahoval ustanovení, která vyžadovala úpravu, proto jsem podala oněch 40 pozměňovacích návrhů. Je nutné dbát na to, aby i přes všechny pokročilé technologie, která v autech máme či mít budeme, to byl stále řidič, který rozhoduje o všech aspektech řízení, směr, rychlost apod. Proto jsem ráda, že moje návrhy prošly, nyní by již jen de facto formálně měl výsledek nočního jednání potvrdit na plénu ještě Evropský parlament a členské státy v Radě,“ uzavírá Dita Charanzová.