Z aktuálních témat: nový rozpočet, pomoc státům a aplikace COVID19

Rozpočet pro další období

Evropský parlament čeká stěžejní debata o podobě příštího rozpočtu tzv. Víceletého finančního rámce. Původní návrh, který připravovala Evropská komise, nereflektoval hospodářskou krizi související s aktuální pandemií, nyní EK pracuje na aktualizované verzi, která by měla být předložena v nejbližších týdnech.

 

„Je dobře, že i Evropský parlament je v tomto směru aktivní a přichází s vlastními podněty. Rozpočet musí rozhodně řešit dopady ekonomické krize, měl by mít jasnou provázanost s chystaným plánem obnovy, zaměřit se na pomoc malým a středním podnikům, které dnes trpí nejvíce. Evropa potřebuje rozpočet, který bude investovat, nikoli škrtat.

 

Víc než kdy jindy budou státy potřebovat větší volnost, aby mohly sanovat škody tam, kde je to pro ně skutečně třeba. Není reálné vytvořit šablony, které by zohlednily potřeby všech. Slevovat bychom neměli z využívání kohezní politiky, vnímejme ji jako investiční nástroj, který pomůže regionům na cestě z krize,“ říká Dita Charanzová a dodává:

 

“Měli bychom také posílit příjmovou stránku rozpočtu a skoncovat s tzv. “rabaty”, které dnes umožňují některým západním státům dávat do rozpočtu méně - jak tomu bylo například se Spojeným královstvím.”

 

Vývoj aplikací COVID

Evropský parlament také čeká rozprava k aplikacím, které dnes vznikají v členských státech pro trasování nakažených osob a varování těch, kteří s nimi přišli do kontaktu. „Považuji za extrémně důležité, aby tyto systémy byly interoperabilní, komunikovaly spolu. Takový přístup nám pomůže otevřít hranice, vrátí nás do Schengenu,“ říká Dita Charanzová.

 

Evropská komise dosud připravila rámce doporučení, jak by měly tyto aplikace v jednotlivých zemích fungovat, co by měly splňovat. „Já zde vidím velký prostor pro zlepšení. Očekávám razantnější akci. Měli bychom mít jasné termíny, nalinkovaný postup. A to říkám s plným vědomím toho, že shoda musí panovat zejména mezi státy. Musí říci, jaký preferují přístup, tak aby jednotlivé systémy mezi sebou komunikovaly. Musíme se pohnout z místa. Ztrácíme čas, každým dnem, kdy se nic neděje. Potřebujeme zpět nastartovat ekonomiku, obnovit jednotný trh. A toto je cesta,“ říká Dita Charanzová.

 

Debata na úrovni členských zemí se vede zejména o tom, zda má být systém centralizovaný či decentralizovaný, jinými slovy zda mají informace o kontaktech s nakaženými osobami přenášeny pouze mezi telefony uživatelů aplikací, nebo prostřednictvím příslušných autorit (například pracovníků hygienických stanic). „Debata v Německu či Francii je v tomto směru velmi vyhrocená, oba státy se kloní k přístupu anonymního zasílání informace.

 

Základním předpokladem pro funkčnost systému je totiž důvěra lidí. Nesmí v nich vzbuzovat pocit, že jsou jejich data někde shromažďována. Efektivita aplikací se dle odhadu odborníků plně projeví při zapojení cca 60 % populace. A to se ukazuje jako slabé místo například i ze zkušeností některých asijských států. V Singapuru, který byl jedním z prvních, který takovou aplikaci začal používat, se k ní připojila jen asi pětina populace.“

 

Opatření v Evropském parlamentu

Evropský parlament se připravuje k návratu do běžného režimu, pomalu rozvolňuje některá dosavadní opatření: „V první řadě jsem ráda, že předsednictvo vyslyšelo návrh na povinné nošení roušek. Od počátku jsem poukazovala na pozitivní české zkušenosti, takže oceňuji, že se parlament touto cestou vydal, pomůže nám to v pozvolném návratu k běžnému režimu. Potěšilo mne samozřejmě i to, že se v Evropském parlamentu budou nosit roušky od české firmy Rolsit,“ říká místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová. EP zajistil celkem 80 000 textilních a jednorázových roušek pro své zaměstnance, poslance a jejich asistenty.

 

„Roušky budou v parlamentu povinné vždy a všude, preventivně také začala být měřena teplota při vstupu do budov, udělala se řada technických opatření pro udržení odstupů, koridory chodeb jsou rozděleny pro směr chůze apod.,“ dodává Dita Charanzová. Parlament i nadále preferuje komunikaci distanční formou, tímto způsobem bude zatím stále probíhat také plenární zasedání.