Do obnovy Evropy by měly být investovány stovky miliard euro

Evropská komise dnes zveřejnila svůj návrh na plán obnovy Evropské unie, která bude v důsledku koronavirové pandemie čelit nevětší ekonomické krizi za celou svoji historii. 

„Jsem velmi ráda, že Evropská komise tento plán zpracovala během velmi krátké doby. Teď je nutné, aby se na jeho finální  podobě a všech aspektech dohodly všechny členské země, jedině tak docílíme toho, že pomoc bude rychle a tedy účinně distribuována. Že se reálné peníze dostanou co nejdříve lidem i firmám," říká Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu a dodává: 

"Plán, jak nám byl představen, je poměrně ambiciózním souhrnem opatření, a to i zcela nových map, kterými by měly proudit peníze do kritických míst evropských ekonomik. Jsem ráda, že klade důraz na investice do zdravotnictví, a to v souvislosti s doznívající pandemií, ale také na rozvoj digitálního prostředí a podporu inovací. 

Velká politická debata se jistě povede o rozdělení poměru částek mezi granty a půjčky, už dnes se v Evropě utvořily dva jasné tábory, které v tomto směru hovoří úplně jinou řečí.

Z mého hlediska je ale velice podstatná například navýšená podpora mechanismu pro spravedlivou tranzici, kterou budou využívat hlavně naše uhelné regiony. Důležité je rozhodně i udržení silné kohezní politiky, po které dlouhodobě volala ČR. 

Docela zajímavým momentem je návrh na zavedení evropské digitální daně, o níž se již několik let diskutuje, ale ještě nikdy nezískala podporu napříč evropskými státy. Osobně myšlenku podporuji, nevidím důvod nadnárodní digitální giganty oprostit od placení daní na území, kde generují svoje zisky. Komise ale nechává státům v rámci vlastních zdrojů větší prostor na nové návrhy a čeká nás tedy v této oblasti určitě velká debata na úrovni EU,“ komentuje první návrh plánu místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a doplňuje:

„Za klíčové považuji mechanismy, které budou prostředky rozdělovat. Není možné, aby pomoc proudila jen do některých zemí a jiné byly čistými plátci. Je třeba, aby kritéria reflektovala skutečné dopady koronaviru na ekonomiky jednotlivých zemí, aby nebylo hlavním parametrem zdravotní hledisko, například počty nakažených, ale také hospodářský dopad bezpečnostních opatření při pandemii. Osobně jsem přesvědčena, že například Česko se svoji proexportně orientovanou ekonomikou bude bohužel patřit k těm postiženějším zemím EU.“