K navrženému financování obnovy Evropy má Evropský parlament výhrady

Evropský parlament přijal rezoluci k balíku finančních opatření, na jejichž znění se shodli teprve před pár dny lídři členských států EU.

„Rezoluci vnímám jako podporu výsledků summitu, byť obsahuje řadu výtek vůči dohodě, k níž v úterý nad ránem dospěli představitelé členských zemí. Rezoluce upozorňuje na některé skutečnosti, s nimiž musím souhlasit, i já bych například přivítala zrušení rabatů, vadí mi škrty v oblasti investic do vědy, zdravotnictví či do digitalizace Evropy. Na druhou stranu autoři rezoluce do textu zanesli například kontroverzní návrh na zavádění nových evropských daní, což je pro mne za dané situace nepřijatelné. Uvítala bych teď konstruktivní přístup parlamentu, všichni jsme si vědomi nutnosti jednat rychle a bez zbytečných průtahů. Jsem pro, abychom vedli dále debatu o některých otázkách. Začít sanovat ekonomické výpadky ale musíme bez zbytečných odkladů. Potřebujeme uklidnit situaci, ujistit finanční trhy, že jsme připraveni co nejrychleji krizí proplout a postavit ekonomiku pevně na nohy. Teď je příležitost ukázat, že Evropa táhne za jeden provaz,“ říká Dita Charanzová, místopředsedkyně Evropského parlamentu a dodává:

„Sedmiletý rozpočet a Fond obnovy tvoří historicky bezprecedentní finanční injekci, Unie nikdy takto masivně do své ekonomické stability neinvestovala. Sama mám k některým návrhům své výhrady, jako celek ale návrh rozpočtu i fond obnovy mají potenciál udržet ekonomiky členských států nad vodou. Pro samotné Česko je navíc pozice vyjednaná velmi dobře, díky intenzivnímu jednání se podařilo pro naše regiony vyjednat další miliardy euro na kohezní politiku. Celkově by ČR měla získat z evropských fondů zhruba 35,7 miliard euro v následujících sedmi letech,“ říká Dita Charanzová, která vítá také větší flexibilitu, která umožní státům poslat prostředky tam, kde jsou skutečně třeba:
 
„Zažili jsme situace, kdy byla v Česku vypsána řada programů na snížení nezaměstnanosti a přitom jsme měli nejméně lidí bez práce v celé EU. To už by se prostě nemělo opakovat. Potřeba větší volnosti se ukázala i v době vrcholící pandemie, kdy jsme sice prostředky měli, byly ale pevně navázány na různé programy a nebylo možné je vždy operativně využít. Víceletý finanční rámec i podobu Fondu obnovy musí podpořit jak Evropský parlament, tak následně i parlamenty národní. Podle oficiálního harmonogramu by Evropský parlament měl schválit dohodu se vší pravděpodobností na podzim. Na členských státech pak bude příprava také vlastních plánů investic a reforem, na základě nichž budou moci peníze následně čerpat.”