Charanzová: Evropa prokázala solidaritu (ČTK)
Na začátku mohla mít řada lidí dojem, že Evropská unie měla zareagovat rychleji. Myslím si ale, že jsme to dohnali. Evropský parlament na svém posledním plenárním zasedání schválil nový bezprecedentně vysoký sedmiletý rozpočet EU včetně Fondu obnovy, který má umožnit, aby země, ekonomiky a firmy dosáhly co nejrychleji na pomoc z krize, říká europoslankyně za ANO a místopředsedkyně Evropského parlamentu (EP) Dita Charanzová.
Byl to opravdu náročný rok, myslím, že jsme to pocítili všichni na celém světě. Možná jsme zažili nejnáročnější období od konce 2. světové války. Řada lidí přišla o své blízké, o rodinné příslušníky, mnoho lidí přichází o práci. Věci, které jsme brali naprosto automaticky, se mění.
Pokud bych se měla podívat zpátky, tak první, co člověka napadne, je vyjádření díků těm, kdo stáli v první linii a pomáhali. Ať to byli zdravotníci, armáda, prostě všichni ti, kdo bojovali s pandemií. Z evropského pohledu bych vypíchla solidaritu, která zafungovala. Možná na začátku, kdy instituce úplně nevěděly, kudy se vydat, mohla mít řada lidí dojem, že měla Evropa zareagovat rychleji. Patřila jsem k nim i já, a můžeme se do budoucna bavit třeba i o tom, jak moc máme zdravotnictví řešit z Bruselu a co ponechat v kompetencích členských států. Myslím si však, že ten původní skluz jsme nakonec dohnali. Evropský parlament na svém posledním plenárním zasedání schválil největší finanční injekci v historii EU. Nebyl to ale první krok svého druhu. Už na jaře jsme zmobilizovali všechny zbývající finanční prostředky, které byly k dispozici v rozpočtu EU do konce období, aby s nimi státy mohly v boji s pandemií okamžitě začít nakládat. A nyní je tady ten nový velký rozpočet včetně Fondu obnovy, který má umožnit, aby země, ekonomiky a firmy dosáhly v příštím období na peníze, které jim pomohou z krize.
Jste spokojená se schválenými obrysy Víceletého finančního rámce do roku 2021?
V Bruselu si člověk zvykne, že stoprocentní spokojenost asi neexistuje. Dovedla bych si představit některé změny v tomto rozpočtu. Nelíbí se mi, že tam zůstaly rabaty pro některé členské státy, dovedla bych si představit přehození některých kapitol. Jsem ráda, že do toho EP zasáhl poté, co se dohodly hlavy států a vlád. Tedy že se bude dávat více na zdravotnictví, že jsme přidali peníze na vědu a výzkum, že jsme dali více peněz na Erasmus, na digitalizaci. Těší mě, že jsme se vůbec shodli, napětí, zda se to vůbec povede, bylo velké. Tuto kapitolu s čistým srdcem zavírám a držím palce, abychom mohli už v příštím roce tyto peníze začít používat, tam kde, kde je třeba.
Co se bude dít s rozpočtem dále? Jaká práce na něm europoslance dále čeká?
Máme schválenou kostru, ty hlavní obálky. Zajímavá bude debata o tom, co jsou ony vlastní zdroje. Budeme mít nové evropské daně (z plastu, uhelné clo, digitální daň aj.)., které ještě musí projít diskusí na domácí scéně jednotlivých států a Evropská komise bude muset také upřesnit, na jakém základě budou tyto daně fungovat. Samozřejmě se budou dále ladit čerpání jednotlivých programů, bude záležet na jednotlivých státech, jak připraví svoje plány obnovy, aby odpovídaly novým pilířům. Například že 30 procent má jít na zelenou agendu, na investice do zelené transformace - a 20 procent na digitální agendu. Musíme přehodit naše myšlení tímto směrem. Tady bude ještě hodně práce...
Jak se rok 2020 promítl do priorit vaší práce, konkrétně do ochrany spotřebitele, digitální ekonomiky a mezinárodního obchodu?
Z hlediska priorit, jak jsme si je nastavili před rokem, bychom už nejspíše měli na stole rozpracovanou legislativu pro technologické giganty v EU. Případně leislativu v oblasti ochrany spotřebitele. To vše se nám časově posunulo. Nejvyšší prioritou roku 2020 bylo samozřejmě řešení pandemie, uvolňovat peníze kam bylo třeba, vymyslet nový systém podpor. Podívat se, co je třeba dělat ve zdravotnictví, řešit jeho slabá místa. Ukázalo se, jak málo se koordinujeme, nevyměňujeme si informace, jak silně jsme závislí na lécích ze třetích zemí, odkud dovážíme 80 procent účinných látek pro naše léky. Řada věcí se už udělala, velký kus práce je ale v tomto směru před námi.
Když se podívám na digitální agendu, jejíž legislativa se vlivem okolností zhruba o půl roku zpozdila, i tam se s prací začalo. Na konci roku se nám na stůl dostal návrh na největší legislativní úpravu internetového prostředí za posledních 20 let. Začneme sledovat, jak fungují velké technologické firmy, budeme měnit pravidla hry. Debata na toto téma se určitě povede ještě další dva roky, za Evropský parlament budu osobně při tom.
Nezastavil se ani mezinárodní obchod, EU má nejhustší síť obchodních dohod s celým světem, snažíme se pomáhat vývozu našich firem do třetích zemí. K tomu potřebujeme EU a komisi, aby vyjednávala nové smlouvy. Velké naděje jsem vkládala například do dohody s MERCOSURem, čili se zeměmi Latinské Ameriky, o níž jsme jednali přes 20 let. Byla jsem šťastná, když jsme ji dojednali, pro evropský byznys znamená řadu příležitostí, teď ale uvidíme, jestli nakonec projde ratifikačním procesem v jednotlivých členských zemích. K dalšímu z této kapitoly patří nová americká administrativa, jsme připraveni sednout si ke stolu a jednat o tom, jaké obchodní vztahy chceme s Amerikou mít. Poslední věcí je samozřejmě brexit, Evropský parlament se textem dohody bude zabývat v lednu, podrobnosti se stále řeší.
Jsme na samém konci roku 2020, co byste lidem popřála do toho příštího?
Hlavně bych chtěla všem popřát pevné zdraví. To je to to nejdůležitější, všichni jsme si to tento rok uvědomili. Přeji si, abychom příští Vánoce strávili všichni pohromadě, se svými blízkými a rodinami. Tento rok byl zvláštní, hodně se podepsal na životech celé řady z nás. Doufám proto, že ten příští rok bude tím, který nás povede k něčemu, čemu můžeme říkat normální stav.